Ing. Gajdoštín představuje druhy svých paprik a dává rady zahrádkářům na výstavě ve Stříteži u Jihlavy.
Foto: Epoch Times
Poslední dobou se na českých vesnicích nezřídka setkáváme s různými stánky, vitrínami nebo pultíky, na kterých zahrádkáři nebo jiní pěstitelé nabízejí svoje přebytky zeleniny nebo ovoce.
Od léta do podzimu na vsích stojí pultík, je obdařen kasičkou, u pultíku nikdo nepostává. Důvěra je zjevně vzájemná.
Zájemce si vybere zboží a zaplatí do kasičky požadovanou anebo dobrovolnou cenu, jakou si zvolí. Obě strany získávají za symbolickou cenu.
S podzimním svátkem dušiček bývá nabídka obohacena i o ruční výzdobu, která je vhodná k návštěvě hrobu. Někdy se s nabídkou potkáte i ve městě, jako je Světlá nad Sázavou, kde stojí vitrína s názvem Kytkomat. Můžete si vybrat květináč nebo věneček. Jde většinou o drobnější výzdobu, která se někomu může dobře hodit.
Výstavy a setkání pěstitelů
Stolek nabízí přebytky zeleniny od zahrádkářů, v Loskotech u Pelhřimáku, srpen 2026.
Foto: Epoch Times
S podzimem zahrádkářské svazy pořádají výstavu svých výpěstků, obohatí ji výrobou předmětů z přírodních materiálů nebo bylinkami. Děti přijdou a podle vzhledu a vůně hádají, jak se nazývají vystavené bylinky nebo koření.
Na výstavu svazu zahrádkářů ve Stříteži u Jihlavy se letos v říjnu vypravili i včelaři a také Ing. Peter Gajdoštín, dlouholetý pěstitel, jenž pracuje pro firmu Dobrasemena.cz. Pravidelně publikuje v časopisu Zahrádkář, radí pěstitelům a věnuje se především zelenině, odrůdám a správnému výsevu.
Dlouhá cesta z Olomouce až do Stříteže ho vůbec netrápí, jak sdělil pro Epoch Times.
„Když je nějaká zahrádkářská výstava nebo přednášky, tak chodím vlastně po celé republice a de facto žádná výstava, žádná vesnička není malá. Vlastně jsem rád, když ty lidi to baví.“
Na dotaz, co nabízí a předává zahrádkářům, odpověděl, že se již 30 let věnuje pěstování především zeleniny. Před 20 lety si zamiloval čili papričky. Z celého světa sehnal kolem 60 odrůd čili papriček, které sám množí v izolaci. Na výstavu dovezl několik druhů papriček a popisuje, jak se s nimi nakládá. Ukazuje malé plody v truhlíku, které se podobají šípkům, po sběru se suší a jeden takový plod dokáže zostřit jídlo pro jednoho dospělého.
Dbá na zachování vlastností jednotlivých odrůd, proto je pěstuje „v izolaci“, aby se mezi sebou nekřížily.
Kromě papriček nabízí zahrádkářům sortiment rajčat a také rajčata odolná proti plísni, která vydrží i v mokrých létech. A velmi chutná rajčata. A od brokolice, kedluben, cibule až po ředkvičky nabízí úplně všechno.
Na co se zahrádkáři nejčastěji ptají? „Nejčastějším dotazem je, jak jim má vyklíčit petržel, proč neklíčí mrkev, proč se jim některé věci nevyvedou nebo nevydaří. Ale ono je těžko radit, když nevidíte tu rostlinu, kde s ní nevstáváte a neusínáte. Protože každý nejlépe vidí, co té rostlině je,“ odpovídá Ing. Gajdoštín pro Epoch Times.
Podle něho například velký problém u mrkví a petržele spočívá v tom, že máme horší půdy, než jsme měli před 50 lety. Není přístup k chlévské mrvě, k hnoji.
„Takže v podstatě ty půdy mají nedostatek organické hmoty, jsou vysychavější, slévavější, ale ta jemná semínka tam už klíčí. Jednak půda sice udrží vodu, ale když tam vysejete jemná semínka na jaro a zaprší – nebo to zalejete a pere do toho sluníčko – tak se vám tam vytvoří kůra, škraloup. A to jemné semínko ho nedovede prorazit.“
A dalším problémem je, sdělil Ing. Gajdoštín, že před 50 lety nebyli plzáci (plzák španělský, pozn.red.) a také bylo podstatně méně mravenců.
„A oni dnes někdy zlikvidují i ten vysetý řádek mrkve, který jeden den tam máte, a když druhý den přijdete, už tam není,“ dodává Gajdoštín.
Nejen na vsi, ale i ve městech
Kolonie zahrádkářů ve městech vznikaly již ve 20. letech minulého století. Mají už stoletou tradici. Největší rozšíření a oblibu zahrádek přineslo období socialismu, kdy lidé měli omezenou možnost cestovat, a tak se věnovali pěstování plodin.
V Česku zájem o zahrádkaření roste, přidávají se i mladí lidé s rodinami, ale nových pozemků mnoho nepřibývá. „V nájmu se čeká na uvolnění pozemků i několik let, možná nízkých desítek let,“ uvedl Stanislav Kozlík, předseda Českého zahrádkářského svazu, podle ČTK.
„Dnes se tady třistapadesátimetrové zahrádky prodávají za více než dva miliony korun,“ uvedl pro seznamzpravy.cz Milan Žigo, předseda osady Na Skalce v Praze 10. On sám stejně velkou zahrádku koupil na přelomu tisíciletí za 90 tisíc korun.
Stává se rovněž, že se lidé z bytů stěhují do zahrádkářských chat natrvalo. Jak v roce 2023 popsal Český rozhlas Vysočina, například na Třebíčsku pak řeší zásobování vodou a nakládání s odpady, když lidé bydlí v zahrádkářské kolonii.
Podle výzkumu SYRI v ČR se věnuje zahrádkaření přes polovina obyvatel.
Český zahrádkářský svaz, jak sám uvádí, sdružuje téměř 105 000 členů z celé České republiky v 2 200 základních a 16 specializovaných organizacích, což z něj činí největší nepolitické seskupení v Česku.
Zahrádkáři jsou aktivní i mimo zahrádky – například svaz ve Stříteži pořádá zájezdy, které jsou do posledního místa vyprodané.
Společně navštívili Strážnici, zámek Milotice, zámek Lysice a Buchlovice s prohlídkou fuchsií v tamním zahradnictví, Boskovice se zahradnictvím Lebiš nebo také Mikulov s přednáškou pro zájemce či okrasné zahrady v Litomyšli a nechybělo ani Rozárium v Olomouci.
Comments