Vrstva úlomků hornin pod antarktickým ledem naznačuje, že se v oblasti dnešního jižního pólu kdysi tyčil mohutný horský masiv. Dnes jej nevidíme hned ze dvou důvodů. Foto: Nancy Pauwels / iStock, Epoch Times
Tim Sumpf, Katharina Morgenstern, Gustav Eisenreich
Jeden mozek = dva orgány?
Je známo, že levá a pravá mozková hemisféra řídí odlišné funkce. Víme také, že šedá a bílá hmota mají každá své úkoly. Napadlo by vás ale, že váš mozek ve skutečnosti tvoří dva nezávislé orgány? Podle výzkumu se zadní mozek, který mimo jiné řídí srdeční tep a dýchání, vyvíjí z jiných buněk než střední a přední mozek, jimž vděčíme za reflexy a schopnost přemýšlet. Obě části nicméně v nejranější fázi vývoje pocházejí z takzvaného ektodermu neboli zevního zárodečného listu, který se u člověka začíná vytvářet přibližně tři týdny po oplodnění. Už v této fázi podle kalifornských vědců „souběžně vznikají dva základy mozku“, přičemž se v každém z nich aktivují jiné geny. Stejné rozdělení vykazují také kuřata, rybky dánia pruhovaná a mořští červi.
V Severním Porýní-Vestfálsku objevili poklad římských mincí
Na poli u Wesselingu v Severním Porýní-Vestfálsku vykopali archeologové poklad čítající více než 900 římských stříbrných mincí. Většina pochází z doby císaře Hadriana, který vládl v letech 117–138 našeho letopočtu. Celkem jde o 3,1 kilogramu stříbra, což představovalo značné jmění.
„Jde tedy o největší mincovní poklad z tohoto období v Německu a pátý největší na světě,“ vysvětlil zemský archeolog Erich Claßen.
Kdo a proč cennosti zakopal, není známo. Poklad nyní poprvé vystavuje Zemské muzeum LVR v Bonnu.
Část z více než 900 mincí objevených u Wesselingu v Severním Porýní-Vestfálsku.
Foto: Marcel Zanjani / Úřad LVR pro archeologickou památkovou péči v Porýní
Himálaj pod Antarktidou
Dnes pokrývá led 99,5 procenta Antarktidy. O geologické stavbě jejího podloží proto můžeme usuzovat pouze ze stop pocházejících z doby před zaledněním a z průzkumů, například pomocí vrtných jader. Takové okno do minulosti využil tým geologů pod vedením Bei Chen z Australské národní univerzity. Jejich studie ukázala, že se pod ledovým příkrovem nacházejí vrstvy staré 650 až 450 milionů let, které vznikly v době formování superkontinentu Gondwana. Tehdy mohlo vyrůst pohoří velikosti Himálaje. Později zcela podlehlo erozi a dnes pod věčným ledem spočívá už jen jako obrovské množství usazenin.
Oblečení z hub, které se samo opravuje
Přibližně 65 procent všech vláken na světovém trhu tvoří plasty, což poškozuje životní prostředí. Vědci proto už dlouho hledají alternativy, které by pomohly zvýšit udržitelnost textilního průmyslu – včetně hub. Dosavadní pokusy narážely na to, že houbové buňky při výrobě odumíraly a výsledný materiál byl křehký. Čínští vědci nyní využili vláknité podhoubí housenice červené (Cordyceps militaris) k výrobě pružných, živých pruhů textilie. Jejich látku bylo možné obarvit do libovolných odstínů, chránila před UV zářením a dokázala růstem vytvářet vzory. Prototyp šatů navíc zvládal pomocí vody a záplat z podhoubí zacelovat vlastní trhliny. Navzdory příznivým výsledkům však zatím nejde o praktický oděv vhodný pro každodenní nošení.
Housenice červená neboli Cordyceps militaris patří mezi vřeckovýtrusné houby a vyskytuje se i v Evropě.
Foto: Jose Ramon Pato / Wikimedia Commons | CC BY-SA 2.0
Šaty z houbových vláken vlevo nahoře měly vzor vytvořený růstem podhoubí vpravo a dokázaly opravovat trhliny vpravo dole.
Foto: Ke Li a kol., 2026, DOI: 10.1126/sciadv.aed6937 | CC BY 4.0; ořez: Epoch Times
T. rex byl teplokrevný
Mnoha lidem dinosauři svým vzhledem připomínají spíše ještěry než předky dnešních ptáků. Král masožravců – Tyrannosaurus rex – přitom vůbec nebyl tak chladnokrevným plazem, jak si mnozí představují. Američtí paleontologové pod vedením Roberta Eaglea totiž i bez přímého měření tělesné teploty zjistili, že T. rex byl teplokrevný. Podívali se kvůli tomu na zoubek „Thomasovi“, kostře tyranosaura z Los Angeles. Zubní sklovina teplokrevného živočicha totiž obsahuje méně chemických vazeb než sklovina živočicha studenokrevného. Výsledek: 36 °C – téměř stejně jako u člověka. Tím podle autorů získali důkaz, že tyran mezi ještěry byl rychlým predátorem, nikoli těžkopádnou bestií vyhřívající se na slunci.
Slunce bude předvídatelnější
Vědět, kdy naše Slunce znovu dosáhne maxima aktivity, pomáhá lidem připravit se na možné technické poruchy způsobené slunečními erupcemi. Aby vědci pod vedením Sandry Chapmanové z Univerzity ve Warwicku zpřesnili předpovědi, zaměřili se na jedenáctiletý sluneční cyklus a jeho zdaleka ne plynulé střídání. Zjistili, že náhlý „bod přepnutí“ mezi dvěma cykly a počet slunečních skvrn v tomto okamžiku napovídají, jak silný bude následující cyklus. Co přesně to znamená pro budoucnost, se ukáže za dva roky: tehdy začne nový, 26. cyklus. První prognózy naznačují, že sluneční aktivita bude přibližně stejně silná jako v současném cyklu.
Sluneční erupce zachycená sondou Solar Orbiter.
Foto: Solar Orbiter / tým EUI / ESA a NASA / dpa
Co kdyby vybuchl Yellowstone?
Přibližně před 631 000 lety došlo na území dnešních Spojených států ke katastrofě: vybuchl supervulkán Yellowstone. Přežila by takovou událost naše moderní civilizace? Touto otázkou se zabývali profesor působící v oblasti zdraví Ilan Kelman a geolog Matthew Blackett. Oba dospěli k závěru:
„Ano, ale…“
Erupce by nejprve vyvrhla obrovské množství popela a zpustošila rozsáhlá území. V následujících měsících by všichni přeživší čelili nemocem způsobeným znečištěným ovzduším, kontaminovanou vodou a dalším následkům. Dodavatelské řetězce a elektrické sítě by se zhroutily, průmysl i zemědělství by se zastavily a globální teplota by klesla až o 1,5 °C. Celkový počet obyvatel světa by mohl klesnout na 7,9 miliardy, přičemž 4,8 miliardy z nich by nemělo zajištěný přístup k nezávadné pitné vodě.
Lemuři zpívají jako operní pěvci
Často žasneme nad tím, s jakou lehkostí operní pěvci zvládají nejvyšší tóny. Vědci z Univerzity ve Warwicku nyní zjistili, že indri neboli Indri indri, jediný známý zpívající lemur na světě, zřejmě používá nápadně podobnou pěveckou techniku. Tito madagaskarští primáti přizpůsobují otevření tlamy frekvenci svého zpěvu. Stručně řečeno: čím vyšší tón zpívají, tím více tlamu otevírají. Tento talent využívají ke komunikaci s jinými skupinami na velké vzdálenosti.
Indri je jediný známý zpívající lemur na světě.
Foto: Artush / iStock
Neuspořádanost ve službách zeleného vodíku
Platina, iridium a ruthenium jsou pro elektrolýzu vody stejně důležité jako problematické: jsou příliš drahé. Možné řešení našli indičtí vědci pod vedením profesora Ranganathana v takzvaném jednovrstvém amorfním uhlíku. Na rozdíl od vysoce uspořádané struktury grafenu obsahuje nepravidelnosti, deformace, vyvýšeniny a prohlubně. Právě ty podle výpočtů podporují vznik vodíku. Pokud se výsledky potvrdí, mohl by tento materiál nahradit platinové kovy používané jako katalyzátory. Zda a kdy se skutečně uplatní, zůstává otevřené. Zatím chybí jak experimentální potvrzení, tak výzkum celkové reakce, výroby a životnosti materiálu.
Bobuloviny proti tuku
Hromadění tuku ve svalových buňkách představuje závažný zdravotní problém, k němuž přispívají například strava bohatá na tuky, nedostatek pohybu a stárnutí. Tukové zásoby snižují schopnost těla účinně využívat glukózu a mastné kyseliny, čímž omezují metabolickou flexibilitu a přispívají k inzulinové rezistenci. Jak ukazuje nová japonská studie, jednoduchá pomoc se nachází v regálu s ovocem. Podle vědců pod vedením profesora Takakazua Mitaniho pomáhá polyfenol přirozeně obsažený v borůvkách, hroznech a dalších bobulovinách předcházet nadměrnému hromadění tuku.
Bobuloviny brání nadměrnému hromadění tuku ve svalech.
Foto: Zakharova_Natalia / iStock
Země se zakulacuje – a zároveň ztrácí kulatost
Navzdory dětským představám není zeměkoule dokonalou koulí: na pólech je mírně zploštělá a na rovníku vyklenutá. Přírodní procesy, například tání ledu nebo desková tektonika, však její tvar mění. Aby těmto změnám lépe porozuměl, prozkoumal řecký geolog, profesor Christoforos Kotsakis, družicová měření. Zjistil přitom, že se oblasti pólů zřejmě zvedají a rovník naopak klesá, takže zemské těleso získává kulatější tvar. Současně se však podle dat více zplošťuje gravitační pole, které závisí na rozložení hmoty. Skutečný tvar Země by tak mohl být naopak méně kulatý.
Řeč vznikla u táborového ohně
Řeč a oheň považujeme za charakteristické znaky lidství – a jejich počátky spolu možná souvisejí těsněji, než se dosud předpokládalo. Podle jedné teorie naši předkové zprvu komunikovali gesty. Ta však mají časové omezení: ve tmě lze pohyby rukou rozeznávat jen obtížně, nebo vůbec. Vědci pod vedením Catherine Hobaiterové z Univerzity v St Andrews se proto domnívají, že k rozvoji řeči významně přispělo vyprávění příběhů u táborového ohně. Protože jeho světlo bylo příliš slabé, museli raní lidé při rozhovorech doplňovat gesta také zvuky. To mělo následně posilovat jejich vzájemné sociální vazby a umožňovat předávání znalostí, díky čemuž se člověk rozvinul v dnešní vynalézavou bytost.
Podle jedné teorie mohl táborový oheň přispět k rozvoji řeči.
Foto: Dmytro Aslanian / iStock
Pláž, moře, Mars
Rozlehlé písečné pláže a šumění vln nekonečného oceánu: to, co zní jako dovolená v jižních mořích, mělo být před miliardami let realitou na Marsu. Čínští vědci tvrdí, že získali důkaz díky vozítku Zhurong, které na rudé planetě přistálo v roce 2021. Jeho snímky ukazují vrstvy, které nepřipomínají písečné duny, impaktní krátery ani lávové proudy. Mělo by jít spíše o stopy vln, jež se tříštily o pobřeží a postupně rozmisťovaly a ukládaly sedimenty, které do moře přinášely řeky. To podporuje představu, že Mars kdysi měl rozsáhlé nezamrzlé vodní plochy a nebyl jako dnes alespoň na povrchu chladnou, suchou a prašnou planetou.
Chůze rozhýbe trávení
Zdraví střev hraje zásadní roli v celkové tělesné pohodě. Jedním z nejrozšířenějších trávicích problémů je přitom zácpa. Přesto často zůstává bez povšimnutí nebo léčby, dokud nezačne zasahovat do každodenního života. Mezi mnoha způsoby její léčby patří pohybová aktivita k nejjednodušším a nejčastěji doporučovaným opatřením, což podporuje i nová studie japonských vědců. Yohei Otaka a jeho kolegové ukázali, že už několik minut pohybu po jídle dokáže rozhýbat střeva. Jak příhodné, že právě tato zpráva náš přehled uzavírá.
Už několik minut chůze může povzbudit trávení a pomoci předcházet zácpě.
Foto: Anton Borisov / iStock
Comments