Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci po summitu EU v Bruselu 16. října 2026.
Foto: Nicolas Tucat / AFP via Getty Images
Evropská komise plánuje stáhnout návrh na zařazení nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti na seznam trestných činů Evropské unie poté, co jeho projednávání uvázlo v Radě EU.
Komise také uvedla, že zvažuje předložení směrnice proti podněcování k násilí a nenávisti na internetu.
Rozhodnutí oznámené 4. listopadu se týká iniciativy představené v prosinci 2021, jejímž cílem bylo rozšířit seznam unijních trestných činů podle Smlouvy o fungování Evropské unie.
Pokud by členské státy původní iniciativu jednomyslně schválily a souhlas udělil Evropský parlament, přibyly by nenávistné projevy a trestné činy z nenávisti na seznam vedle trestných činů, jako jsou terorismus, obchodování s lidmi či kyberkriminalita.
Jejich zařazení by Komisi umožnilo stanovit společná minimální pravidla vymezující trestné činy a tresty v jednotlivých členských státech.
Současné právo EU již na základě rámcového rozhodnutí Rady z roku 2008 vyžaduje, aby členské státy trestně postihovaly určité formy rasistických a xenofobních nenávistných projevů. Členské státy musejí rovněž zajistit, aby rasistický či xenofobní motiv byl považován za přitěžující okolnost nebo aby k němu soudy mohly přihlédnout při ukládání trestů.
Vnitrostátní právní předpisy se však nad rámec těchto minimálních standardů výrazně liší. Zatímco řada zemí rozšířila právní ochranu také na charakteristiky, jako jsou pohlaví, gender, genderová identita, sexuální orientace, zdravotní postižení nebo věk, jiné zvolily užší přístup.
V Německu jsou nenávistné projevy trestně postihovány na základě ustanovení zakazujících podněcování k nenávisti vůči skupinám osob vymezeným národností, rasou, náboženstvím nebo etnickým původem. Německé právo však nevymezuje trestné činy z nenávisti jako samostatnou kategorii trestných činů, ale ukládá soudům povinnost přihlížet při ukládání trestů k diskriminačním motivům.
Francie trestně postihuje nenávistné projevy i trestné činy z nenávisti prostřednictvím ustanovení trestního zákoníku a zákona o svobodě tisku. Francouzská legislativa chrání širokou škálu charakteristik, včetně etnického původu, náboženství, pohlaví, genderové identity, sexuální orientace a zdravotního postižení.
Sídlo Evropské komise v Bruselu 21. května 2025.
Foto: Martin Bertrand / Hans Lucas via AFP via Getty Images
Itálie trestně postihuje určité formy nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti, včetně rasistické propagandy, podněcování k diskriminaci a násilných činů motivovaných etnickým původem, rasou, národností nebo náboženstvím.
Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v červnu prohlásil, že demokracie potřebují důraznější právní reakci na nenávistné projevy.
„Potřebujeme strategii pro demokratickou bezpečnost,“ uvedl Berset. „Takovou, v níž se na nenávistné projevy reaguje prostřednictvím práva.“
Kritici namítají, že rozšiřování unijní regulace projevů může omezit i zákonem dovolené vyjadřování.
Organizace Alliance Defending Freedom International (ADFI) 9. listopadu uvedla, že zatímco podněcování k násilí je již trestným činem, návrhy zaměřené na „podněcování k nenávisti“ byly v některých zemích využívány k trestnímu stíhání pokojných projevů.
Podle ADFI hrozí, že se plánovaná unijní směrnice proti podněcování k násilí a nenávisti na internetu stane „jen dalším nástrojem k umlčování nepohodlných názorů a posilování režimu internetové cenzury podle nařízení o digitálních službách“.
Nařízení o digitálních službách
Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), které na úrovni EU stanovuje povinnosti poskytovatelům digitálních služeb, se začalo v plném rozsahu uplatňovat v roce 2024.
V lednu 2025 Komise oznámila aktualizované pokyny pro boj s nenávistnými projevy v rámci DSA, podle nichž mají zapojené technologické společnosti spolupracovat se sítěmi „důvěryhodných oznamovatelů“ monitorujících nezákonné nenávistné projevy.
Podle revidovaného kodexu by měly zapojené platformy do 24 hodin posoudit nejméně polovinu oznámení splňujících stanovené podmínky, která jim certifikovaní oznamovatelé předloží.
Nařízení DSA se rovněž stalo terčem kritiky části technologického odvětví a některých evropských zákonodárců.
Generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg v lednu 2025 sdělil, že Evropa přijala „stále větší množství zákonů“, které institucionalizují cenzuru a ztěžují inovace.
Francouzská europoslankyně Virginie Joronová loni označila DSA za „trojského koně pro sledování a kontrolu“. Podle ní se z něj stal politický nástroj k regulaci vyjadřování na platformách, jako jsou X, Facebook a Telegram.
Comments