Pár při plánování rodinných financí a kontrole účtů. Ilustrační fotografie. Foto: Mladen Mitrinovic / Shutterstock
Tvůrci Ústavy Spojených států uvedli, že jedním z jejích cílů je zajistit vnitřní klid v zemi. Anglické slovo domestic pochází z latinského domus, což znamená dům. V 18. století začalo označovat také vlastní zemi. Naše země je naším domovem a domov je místem bezpečí, stability a klidu.
Pokud bychom měli shrnout představu otců zakladatelů o tom, co tvoří dobrý život, mohla by to být právě tato myšlenka. Ze všech pozemských cílů, o něž může člověk usilovat, patří klidný život doma i ve vlastní zemi jistě k těm nejvyšším. Bez něj je veškerý majetek a bohatství k ničemu. S ním však člověk dokáže překonat finanční vzestupy i pády, období zdraví i nemoci, vítězství i zklamání.
V poslední době o tom přemýšlím kvůli zásadnímu nepochopení toho, co vlastně znamená spokojený lidský život. Nějak se nám podařilo ztotožnit jej s čistě materiálními ukazateli, z nichž žádný nevystihuje to, o co běžný člověk v životě skutečně usiluje.
Snad nejotřepanějším tvrzením je, že prosperitu a bohatství země lze posuzovat podle růstu akciového trhu. Jde pravděpodobně o jeden z nejrozšířenějších ekonomických omylů. Z historického i teoretického hlediska je naprosto mylný.
Nejúspěšnějším rokem německého akciového trhu byl rok 1923, kdy se hodnota měny doslova vypařovala a bankovkami bylo v zimě užitečnější přikládat do kamen než jimi platit. Rostoucí ceny všeho tehdy táhly vzhůru i nominální hodnotu akcií. Byl to naprostý klam. Nově vytištěné peníze často nejprve proudí na finanční trhy. To není skutečné bohatství. Jsou to jen nekryté peníze.
Část tohoto jevu dnes pozorujeme i v naší ekonomice a pomáhá to vysvětlit, proč tolik lidí ztrácí víru ve své životní vyhlídky. Rostoucí akciový trh ještě neznamená zlatý věk. Může být dokonce znamením opaku.
Republikánská strana během tohoto volebního období stavěla svou komunikaci na tom, jak vysoko se vyšplhal akciový trh, jako by šlo o ukazatel životní úrovně lidí. Ukázalo se však, že takový předpoklad je politicky neúspěšný. Je proto namístě podívat se na věc z širší perspektivy.
Pro dnešního mladého člověka je téměř nepředstavitelné, že by měl větší obnos volných peněz, které by mohl svěřit investičnímu makléři. Má totiž plné ruce práce se splácením dluhů – za auta, studentské půjčky, kreditní karty a podobně.
Comments